dân tộc H'mông ở tây bắc Việt Nam
H'Môngové jsou jednou z národnostních menšin obývajících hory severního Vietnamu. Přicházeli sem v několika vlnách během posledních cca 300 let z hor jižní Číny. Obývají nejvyšší horská pásma (národnostní menšiny jsou zde usazené v různých výškových pásmech) zejména poblíž severní hranice, ale nalezneme je i na severozápadě (podobně jako v okolních zemích). Tradiční dům je dřevěný s rámovou konstrukcí, prkenými nebo bambusovými stěnamy bez oken, dřevěnou nebo doškovou střechou, dusanou podlahou a otevřeným ohništěm. Vzhledem k horskému charakteru prostředí se často pro dům vytváří terenní zářez za a vyvýšená terasa před domem. Zejména přední terasa bývá hojně zpevněna kamennou zdí stavěnou nasucho nebo na hlínu. Suché kamenné zdi pak často vymezují pozemky. Mimo to se lze setkat s kamenem u funerální architektury a typické jsou také kamenné žernovy na kukuřičnou mouku. Kámen pochází ze sběru popřípadě z terénních úprav a není nijak opracován. V dané oblasti jsou nejběžnější vápence, méně často metamorfity. Kamenné zdi v dotčené oblasti nejsou tak hojné jako v skalnatější oblasti blíže čínské hranici, ale i tak je kámen jedním z typických materiálů místní architektury. Dříve se H'Môngové živili výpalovým hospodářstvím s periodickým stěhováním. Dnes žijí převážně trvale usazeně, pěstují kukuřici a horskou rýži, chovají kozy, hovězí dobytek a drůbež. Z řemeslné výroby jsou proslulí jako kováři a nožíři, pozornost budí domácí výroba textilu a šperků.
